1. květen

A já prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky, toho Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmouti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy znáte jej, neboť u vás přebývá, a ve vás bude.

Jan 14,16.17

Kdysi byl Bůh Syn jako pravý člověk zde na zemi; nyní přebývá Bůh Duch Svatý v jednotlivých věřících, stejně jako v Boží církvi (1. Korintským 6,19; 3,16; Efezským 2,22).

Tam, kde se křesťané shromažďují ve jménu Pána Ježíše, je Pán sám přítomný, a srdce jsou obrácena k Němu (Matouš 18,20). A je přítomen Duch Svatý, aby oslavil Pána Ježíše. Jaké svaté ticho a uctivá pozornost, jaké pokorné čekání na Něho by vládly v našich shromážděních, kdybychom na to více mysleli!

„Znáte Jej.“ Nechybí nám někdy vědomí o osobní přítomnosti Ducha Svatého? Kdyby byla tato jistota zřetelnější a my své očekávání tak snadno neobraceli k lidem, pak by nás chvíle ticha nemusely znepokojovat.

Pro shromáždění věřících má proto přesvědčení o osobní přítomnosti Ducha Božího v jejich středu velmi velký význam. Neměli bychom s důvěrou čekat na Něho a na Jeho působení? Pak by se všechno dělo v Božím pořádku a my bychom nikdy nebyli zklamáni.

I pro nás dnes platí prorokova slova: „Slovo… a můj duch trvají ve vašem středu.“ (Aggeus 2,5 – přel.) Tyto Boží zdroje pomoci pro věřící trvají a jsou účinné, když se ochotně poddáváme jejich autoritě a vedení.

DHIN,4/6/2016