2. Timoteovi 3,16
„Od Boha vdechnuté.“ Tímto výrazem Pavel označuje původ Svatého písma. To pro apoštoly zahrnovalo Písma Starého zákona i Nového zákona, pokud už byla k dispozici (srovnej s Římanům 16,26; 1. Timoteovi 5,18; 2. Petra 3,16). „Od Boha vdechnutá“ – jsou slova největší důležitosti: Bible je celá i ve všech svých částech božského původu. Neboť „Duchem svatým puzeni byvše, mluvili svatí Boží lidé“ (2. Petra 1,21).
Duch Svatý nám tedy na tomto místě jednoznačně potvrzuje, že kniha, kterou nazývám Biblí, je dána od Boha (inspirována). Timoteus, apoštolův spolupracovník a adresát Dopisu, přesně věděl, „od koho“ se naučil: od „apoštolů a proroků“ Nového zákona, kteří byli Bohem zplnomocněni a byli inspirováni Duchem Božím (verš 14; Efezským 2,20). K tomu od mládí znal „svatá Písma“ Starého zákona (verš 15). Jaký základ, jakou jistotu měl Timoteus pro svou víru! Jakou jistotu máme také my dnes!
Užitek Svatého Písma k různým účelům – k poučování, k přesvědčování, k napravování nebo k vyučování ve spravedlnosti (verš 16) – závisí rozhodující mírou na tom, že je „od Boha vdechnuté“. Neboť kdo jiný by mohl dokonale poučovat, jednoznačně usvědčovat nebo s autoritou kárat, jestliže ne Bůh sám!
Tak máme s Biblí v rukou knihu, která je absolutně důvěryhodná. Bible je neomylný ukazatel cesty pro náš život a zároveň měřítko, podle kterého zkoumáme každé lidské zvěstování (Skutky 17,11).
DHIN,30/5/2016