1. duben

I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: Naprosto to, co také k vám mluvím.

Jan 8,25 – přel.

Jak velmi se ukazuje sláva Osoby Pána Ježíše v této krátké odpovědi, kterou zde dává Židům! Který jiný člověk by kdy směl říci, že všechna Jeho slova dokonale souhlasí s tím, co je skutečně sám v sobě? Jak velká nesrovnalost je u nás často mezi našimi slovy a naší nejvnitřnější bytostí!

Pán Ježíš byl „shůry“ (verš 23). Mluvil pravdu (verš 40). A tím se zároveň zjevil jako takový, kdo byl: Pravda sama. Proto Boží slovo říká: „Milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se.“ (Jan 1,17)

A ačkoli Pán Ježíš jako Boží Syn měl svědectví pravdy v sobě samém, mohl se ještě odvolat na čtyřnásobné svědectví od jiné strany. Tím byl nejprve Jan Křtitel, který o Něm vydal zřetelné svědectví. Potom Pán jmenuje „větší svědectví“ skutků, které Mu Otec dal a které potvrzovaly Jeho poslání od Otce. Potom také Bůh sám vydal svědectví o Svém zalíbení ve Svém Synu. A nakonec to byla Písma Starého zákona, která o Něm svědčila (Jan 5,32-40). Tak Pán nezůstal dlužen důkaz o pravdě Svých slov.

Ano, „ten, kterého Bůh poslal, slovo Boží mluví“ (Jan 3,34). Každé slovo, které Pán řekl, bylo dokonalé, bylo Božím výrokem. Když mluvil, ukazovalo se, že v Něm „přebývá všecka plnost Božství tělesně“ (Koloským 2,9), že On je to Slovo, které se stalo tělem. – Jak slavná je Jeho Osoba!

DHIN,29/5/2016