2. Samuelova 23,10
Eleazar bojoval pro Davida a měl meč. To jsou první dva znaky. Jako třetí je nápadné, že Eleazar byl obratný v tom, jak používat svůj meč. Tak pevně ho držel, že se jeho ruka na něj „přilepila“. To je pro nás důležité naučení: Když chceme vést boje Pána, nesmíme Jeho pravdu držet nedbalou rukou.
V našich dnech máme zapotřebí, abychom meč uchopili pevněji a bojovali za biblický statek víry: „Avšak to, co máte, držte, dokud nepřijdu.“ (Zjevení 2,25) Eleazar se plně spolehl na svůj meč. Jeho ruka zemdlela, ale on držel meč pevně. Nemyslel na své pohodlí, nýbrž jen na boj pro Davida.
Také Pavel byl člověk, obratně bojující „mečem“; a byl přesvědčen o účinku své zbraně. To vidíme například při uzdravení chromého v Lystře. Když přihlížející řekli: „Bohové, připodobnivše se lidem, sestoupili k nám“, poznal Satanův pokus, aby zmařil jeho svědectví pro Pána, „ihned vytáhl svůj meč“ a udeřil nepřítele slovy ze Žalmu 146,6 (Skutky 14,11.15).
Nejlépe se učíme užívat tohoto meče v blízkosti Pána samého. Nikdy jej nevytáhl nadarmo. Když Ho pokušitel třikrát vystavil zkoušce, použil ihned meč. Jeho rozhodující úder vždy byl: „Psáno jest.“ – Nemůžeme se také rozpomenout na příležitosti, kdy jsme použili tentýž meč, abychom zahnali pochybnost, bázeň a pokušení?
DHIN,24/5/2016