1. duben

Člověka spoléhajícího na tě ostříháš v /dokonalém/ pokoji; v pokoji, nebo v tebe doufá. Doufejte v Hospodina až na věky; nebo v Hospodinu, v Hospodinu jest skála věčná.

Izaiáš 26,3-4

Pán Ježíš nám říká: „Pokoj zůstavuji vám, pokoj svůj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, ani se strachuj.“ (Jan 14,27) Moje duše, máš ty ten pokoj? Nelze ho najít v hynoucím světě, ani v pomíjivém stvoření, a zvláště ne v pomíjivém vlastním „Já“. Pokoj, který dávají, je pochybná věc, kterou první dech protivenství rozbije a hodina smrti ho zcela zničí.

Co je „dokonalý pokoj“? Je to pokoj odpuštění, vyvstávající z pocitu o tom, že jsme byli s Bohem smířeni Kristovým dokonaným dílem. Opři se o Boha, takže tento požehnaný pokoj bude tvým. Zkusil jsi svět, a jedna opora zemského původu za druhou povolovaly, rozbíjely se a padaly. Ale Bůh to tak nikdy neučinil – On je Skála věčná, pevný základ.

Vše, co je falešné a padělek, může stačit pro skutky světa a pro světský den úspěšnosti. Ale když je to testováno hodinou zármutku, shledáš, že když to nejvíce potřebuješ, nemůže to pro tebe nic udělat. Jsi skutečně bohatý, jestliže můžeš pohledět k nebi a bez domýšlivosti říci: „Mám pokoj s Bohem.“

J. R. Macduff,TLIN,6/4/2016

„Zda pokoj zde v tom světě žalostném? Krev Ježíšova šepce: Pokoj v Něm.“/ „Zda pokoj zde, kde tolik práce je? – Čiň vůli Páně; dojdeš pokoje.“/ „Zda pokoj zde, kde tolik bouří je? – Na srdci Páně dojdeš pokoje.“/ Zda pokoj zde, kde tolik bídy je? – Utec se k Pánu: dojdeš pokoje.“/ (Křest. kancionál, č. 191)