Apoštol nám připomíná naši potřebu mít celou, nebo úplnou, Boží zbroj. Potřebujeme z ní všechno. Je to zbroj, kterou připravil Bůh. Je to jediný způsob, jak můžeme odolat ve zlý den.
Co je míněno tím „zlým dnem“? Slovo „zlý“ ve vztahu ke „dni“ je užito třemi způsoby. Šalomoun říká: „A pamatuj na stvořitele svého ve dnech mladosti své, prvé než nastanou dnové zlí.“ (Kazatel 12,1) „Zlý“ se zde vztahuje k problémům stáří a nejistoty života. Za druhé dal Kristus moudrou radu: „Dosti má den na svém trápení /zlu/.“ (Matouš 6,34) Zde je to slovo užito ve smyslu každodenních problémů a starostí. Nemáme k nim přidávat starosti o budoucnost. Třetí užití v dnešním textu se vztahuje ke dnu, kdy Satan a jeho vojsko prudce napadají Boží dítě. V Božím slovu máme mnoho příkladů tohoto druhu zlého dne.
V ten den David, muž podle Božího srdce, neoblékl celou Boží zbroj. Proto bídně padl. Příběh je zaznamenán ve 2. Samuelově 11 a končí konstatováním: „To, co David spáchal, však bylo v Hospodinových očích zlé.“ (2. Sam. 11,27 – ČSP) Místo aby vzal „meč Ducha, jenž jest slovo Boží“, „pohrdl Hospodinovým slovem a spáchal zlo v jeho očích“ (2. Sam. 12,9 – ČSP). Okolnosti mu byly příznivé: už nebyl mladý muž a měl více žen, ale nic z toho nezaručilo vítězství bez celé Boží zbroje. Na druhé straně Josef ve svém mládí, a stále svobodný, čelil mnohem horšímu zlému dni, ale úspěšně. Řekl: „Jak bych tedy učinil takovou nešlechetnost, a hřešil i proti Bohu?“ (1. Mojžíšova 39,9) Boží zbroj ho vedla k tomu, aby utekl před cizoložstvím. My všichni potřebujeme celou Boží zbroj, abychom mohli obstát ve zlém dnu.
A. M. Behnam,TLIN,1/4/2011