Lukáš 14,12-14
Často si myslíme, že kdybychom jen mohli shromáždit nejduchovnější a nejinteligentnější ze všech křesťanů, jaké shromáždění by to bylo! Ano, ale bylo by to všechno špatné, protože nejsme voláni k tomu, abychom to činili. Co nás opravňuje k tomu, abychom vybírali a volili mezi Božím lidem? Kdo nám dal nárok, abychom si i jen přáli takovou věc?
Nuže cítím to opačně a věřím, že to je od Boha. Jestliže skutečně máš tajemství Pána, jestliže skutečně ponecháváš Duchu Božímu volnost, já bych spíše dával pozor na chromého. Raději bych vyhlížel slabého, takové, kteří jsou v nebezpečí. Silné, nebo v každém případě ty, kteří si myslí, že jsou silní, musíme ponechat v rukou Pána. Ale jistě slabí jsou ti, o které se Dobrý Pastýř stará nejvíce, a my bychom měli cítit tak, jako Dobrý Pastýř.
Teorie shromažďování jen těch nejlepších a nejinteligentnějších je proto chybná teorie. Je naprosto proti správnému principu milosti a pravdy. Ne, jedině správná věc je toto: Neděláme si nároky, nehledáme, neočekáváme, že Bůh shromáždí všechny Své svaté; ale ve chvíli, kdy jsme v postavení, že nejsme volní a otevřeni všem Božím svatým, jednáme chybně. Ne že bych očekával, že přijdou, ale otázka je, zda mé srdce je obráceno k nim ke všem. Jestliže není obráceno k nim ke všem, pak jsem sektář.
W. Kelly,TLIN,30/3/2011