19. březen

A vzav chléb, a díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, které se za vás dává. To čiňte na mou památku.

Lukáš 22,19

Výzva našeho Vykupitele

V noci, ve které byl Ježíš vydán, ustanovil jídlo na památku, aby ti Jeho nikdy nezapomněli, co pro ně na kříži vytrpěl.

Od té doby uplynulo téměř 2000 roků, ale přání Pána Ježíše je stále ještě totéž. „To čiňte na mou památku.“ Chce, abychom dnes při lámání chleba mysleli na Něho a na Jeho smrt. Tím Mu ukazujeme svou lásku a své oceňování, které máme pro Jeho Osobu a Jeho dílo.

Chléb, který lámeme a z kterého jíme, mluví o Jeho těle. Ježíš Kristus se stal skutečným, ale bezhříšným člověkem, a jako takový za nás vytrpěl smrt.

Kalich, ze kterého pijeme, mluví o krvi Pána Ježíše. On sám řekl: „Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi, která se za vás vylévá.“ (Lukáš 22,20) Vylitá krev je symbol Jeho smrti. Dal Svůj život, aby nás vykoupil. Jaká cena!

• Chléb a kalich jsou podle toho znamení Jeho smrti. Tak jsou naše myšlenky při tom pamětném jídlu vedeny ke kříži, kde za nás dal Svůj život.
• Tato znamení nám připomínají Jeho utrpení. Jak velmi tam trpěl v Božím soudu, když na sebe na našem místě vzal smrt jako odplatu za hřích!
• Tato znamení mluví o Jeho lásce. Nemyslel na sebe, nýbrž na nás a z lásky k nám vykonal toto těžké dílo.

NZD,22/5/2016