Lukáš 5,15-16
Jak skutečné bylo od začátku Boží požehnání na Jeho službě! Nyní dotykem uzdravil člověka plného malomocenství. Ačkoli tomu člověku řekl, aby o tom nikomu nemluvil, přece se zpráva rozšířila a zástupy lidí byly přitahovány, aby slyšely a aby byly uzdravovány. Ale velebený Pán slávy nebyl uchvácen nadšením zástupu, jako tomu je u mnoha populárních kazatelů dnes. Někteří to považují za nádhernou příležitost; ale On se vzdálil a modlil se. On nepřišel, aby si sám činil reklamu, ale aby činil Boží vůli. Jestliže velký zástup směřoval k tomu, aby odvracel od skutečnosti a pravdy Jeho poselství milosti, On se vzdálil.
Neukazuje to, že Jeho modlitba je modlitbou zvažování všech věcí střídmě v Boží přítomnosti? Někteří si možná mysleli, že bere svět útokem a že uvádí velkou novou éru požehnání a ulehčení od mnoha nemocí lidstva. Tak tomu nebylo! On přišel ne proto, aby změnil stav světa, ale aby zachránil ze světa duše.
Jestliže tomu tak je u Mistra, co potom služebník? Kdyby měl ve své službě takový úspěch, že by přitahoval zástupy lidí, nevyužije té výhody k tomu, aby přitahoval více pozornosti na sebe a chlubil se popularitou, která mu je dávána? Jak svůdnou léčkou se to stane! Kéž se Boží služebník umí vzdálit od všeho veřejného uznání, a ve střídmé, rozeznávající modlitbě hledá Boží přítomnost. Jestliže Pánova první modlitba byla modlitbou poddávající se oddanosti, tato obsahuje cvičení k udržení pokorného místa.
L. M. Grant,TLIN,16/3/2011