1. Jana 2,15
Pojem svět zahrnuje vše, co nás chce odvádět od Boha. Mnoho křesťanů si myslí, že jsou v souladu s napomenutími apoštola Jana už tehdy, když se nedopouštějí žádných hrubých hříchů nebo když nepřestupují určité zákazy. Ale je možné se toho všeho vyvarovat, a přece být světský. Věřící mohou do té míry propadnout získávání peněz, touze po vážnosti nebo po sportovním uplatnění, že tyto cíle vše ovládnou. Když si zamilujeme pomíjivé hodnoty tohoto života, patříme k tomuto světu. Pak neděláme žádné pokroky v duchovním růstu.
Jednou v noci, tak jsem to slyšel vyprávět, šli dva muži pod vlivem alkoholu k nábřeží, kde byl jejich člun. Aby přepluli záliv a dostali se domů, nasedli a začali veslovat. Když se nějakou chvíli namáhali, ptali se, proč ještě nejsou na druhé straně. V ranním šeru náhle uviděli, že zapomněli rozvázat provaz, jímž byl člun uvázán.
Podobně se daří mnoha věřícím. Nedostávají se duchovně dále, protože tolik lnou k materiálním věcem, že žijí zcela pro tuto zem.
Tu by se každý měl zeptat: Miluji něco v tomto světě, takže mi to brání být cele tím, co Bůh ode mne chce? Možná že to jsou jen neškodné zábavy, ale znamená ti to více než tvá bohatství v Kristu. Pak musíš přezkoušet své priority. Mysli na to: Ten, kdo se snaží o světské cíle, je duchovně uvázán a přešlapuje na místě.
DHIN,18/4/2016