Skutky 22,7.8
Saul je na cestě do Damašku. Náhle ho ozáří velké světlo a on slyší slova: „Sauli, Sauli, proč mne pronásleduješ?“ Tu se zeptá: „Kdo jsi, Pane?“
Saul ihned pochopí: Ten, který zde se mnou mluví, má autoritu. Ten je jiný než všichni, s nimiž ses předtím setkal! A tak se ptá: „Kdo jsi, Pane?“ (verše 6 a 7). – Podobně volají učedníci, když Pán Ježíš utišil bouři: „I kdo jest tento?“ (Marek 4,41) – Ano kdo On je?
On je Syn Otcovy lásky. Je viditelný obraz „neviditelného Boha“. Je „Prvorozený všeho stvoření“ – tím převyšuje všechno stvořené. Je „Prvorozený z mrtvých“ – tím převyšuje všechny, kteří vstanou. Má „ve všem prvotnost“! K tomu je „všechno skrze něho stvořeno“ a On je „Hlava těla Církve“ (Koloským 1,13-20).
Přemožen slávou světla, které ho obklopuje, Saul začíná něco tušit o velikosti této Osoby. To ho vede k tomu, aby se ptal, a to ho pak doprovází a naplňuje po celý jeho život. Být zaměstnán Kristem, Jemu naslouchat, Jeho vidět, Jeho hledat, o Něm přemýšlet – to změní také nás! A pak On zanechá i v našem životě otisk! „My pak všichni odkrytou tváří slávu Páně jako v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu.“ (2. Korintským 3,18)
DHIN,14/4/2016