Židům 10,34
Přijmout uloupení statků s radostí – je to možné? Souvislost to ukazuje. Pisatel Dopisu připomíná Židům dřívější šťastné dny. Tehdy, když jejich láska k Pánu byla ještě čerstvá a nezkalená, museli kvůli Pánu snášet zvlášť těžká utrpení a pronásledování. Pán jim k tomu dával sílu a zároveň jim daroval dokonce i radost: To nejkrásnější a nejlepší jim nikdo nemohl vzít – nebeské dědictví.
Jak vděčni můžeme být, že dnes nemusíme snášet taková utrpení! Ta byla tou mírou zvláštní zkušeností Židů. Možná že se sami sebe ptáme, zda bychom byli dnes v stavu vzít pro Pána na sebe utrpení a pronásledování podobného druhu, a přitom se ještě mohli radovat v Pánu. Pak jistě budeme muset se zahanbením doznat, že my k tomu nejsme připraveni.
Ale nyní to Pán od nás také vůbec nevyžaduje. Síla, která je potřebná, abychom tímto způsobem pro Něho mohli trpět, nám bude dána teprve tehdy, až bude zapotřebí. Nemáme se bát zkoušek, které tu ještě nejsou. Neboť všechny zkoušky přicházejí od Pána a On je odměřuje podle víry, kterou v těch Svých působí. A s nimi posílá nejen sílu k jejich snášení, nýbrž i radost.
Zda mají Boží děti žít v klidných nebo vzrušených dnech, to si nemohou vybírat. Pán ale vždy očekává, že se ve svém životě víry budou opírat o Něho a o Jeho Slovo. Všechno ostatní jim On dá tehdy a tam, kde to budou potřebovat.
DHIN,8/4/2016