Lukáš 24,29
Ti dva učedníci na cestě do Emaus našli v přítomnosti „cizince“ útěchu ve svém zármutku. Když jim vykládal texty ze Starého zákona, s údivem naslouchali Jeho slovům (verše 27 a 32). Jak byli Jeho slovy v nitru rozehřáti! To bezpochyby přispělo k tomu, že by Mu byli rádi dali nocleh.
Pak ale, když jim lámal chléb, poznali, kdo On je. Jejich oči byly otevřeny (verš 31) a všechna úzkost a zklamání musely zmizet. Ale v tomto okamžiku se pro ně stal neviditelným, ačkoli Ho přece prosili: „Zůstaň s námi.“
Avšak to pro ty dva učedníky už nebylo nějaké nové zklamání. Setkání s jejich vzkříšeným Pánem jim dalo netušenou energii. Pospíšili si, aby se vrátili zpátky do Jeruzaléma, aby druhým učedníkům vyprávěli tu dobrou novinu. Bezprostředně potom spolu s jedenácti znovu potkali Pána. Při tomto setkání otevřel porozumění shromážděných učedníků, takže rozuměli Písmům. Slíbil jim, že na ně sešle Ducha Svatého. A nakonec odešel do nebe, a přitom jim žehnal (verše 45,49-51).
Sesláním Ducha u nich přesto zůstal. Odešel do nebe, aby je – a také nás – mohl skrze Ducha ještě silněji k sobě připoutat.
I nám jsou darovány otevřené oči a porozumění, otevřená Písma, otevřené nebe, žehnající ruce a útěcha Ducha Svatého. Tímto způsobem s námi Pán zůstává. To je také pro nás dnes Jeho odpověď na prosbu: „Zůstaň s námi.“
DHIN,28/3/2016