27. leden

Král pak seděl v domě, v němž v zimě býval, měsíce devátého, a na ohništi před ním hořelo. Tedy stalo se, jakž jen přečtl Juda tři listy neb čtyři, že pořezal ji škriptorálem, a házel na oheň, kterýž byl na ohništi, až shořela všecka kniha ta ohněm tím, kterýž byl na ohništi. Ale neulekli se, aniž roztrhl roucha svá král a všichni služebníci jeho, kteří slyšeli všecka slova ta.

Jeremiáš 36,22-24

„Kniha“, o které je zde řeč, byla právě ta, do které Báruch, Jeremiášův sekretář, předtím napsal „z úst Jeremiášových všecka slova Hospodinova, která mluvil jemu“ (verš 4). Byla čtena judskému lidu, shromážděnému v chrámu v den půstu. Potom, na jejich žádost, byla čtena knížatům judským, a nyní byla čtena zlému králi Joakimovi v přítomnosti všech jeho knížat. Bůh vážně volal na Judu, ať „se navrátí jeden každý z cesty své zlé, abych odpustil nepravost jejich a hřích jejich“ (verš 3).

Tato drzá výzva zlého krále vůči Bohu a Jeho Slovu je jen malá ukázka toho, jak bezbožní lidé jednali vůči Bohu a Jeho Slovu po všechna staletí. Farao v Egyptě vykřikoval: „Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele?“ (2. M. 5,2) Pronásledovatelé křesťanů ve své nenávisti proti Boží pravdě pořádali veřejná pálení Biblí, a mnoho nevědomých kuřáků mělo tak malou úctu k Božímu slovu, že trhali stránku za stránkou z Nového zákona a balili si z listů cigarety.

Bůh bude mít vždy poslední slovo! Jeremiášovi a Báruchovi bylo řečeno, aby znovu napsali tu knihu, která byla spálena, a „ještě přidáno jest k těm slovům mnoho těm podobných“ (verš 32). Bůh řekl, že Joakim dojde velmi zlého konce. Boží slovo bude trvat navěky!

E. P. Vedder Jr.,TLIN,24/2/2011