1. leden

Potom přišli až do údolí Eškol, a tu uřezali ratolest s hroznem jedním jahodek plným, a nesli jej na sochoře dva… Navrátili se pak zase, prošedše zemi, po čtyřiceti dnech.

4. Mojžíšova 13,24.26

Uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení svatým, kterýž jest závdavek dědictví našeho, na vykoupení toho, což jím dobyto jest, k chvále slávy jeho.      Efezským 1,13-14

Hrozny z Eškol byly opatřeny bohatou štědrostí Pána, takže můžeme předem okoušet radosti nebeské země, s níž jsme spojeni, když procházíme pouští. Jak milé jsou rozkoše nebe, které okoušíme nyní předem v přítomnosti Pána, když čekáme na Jeho zavolání, abychom byli s Ním v nebeském dědictví po celou věčnost!

Duch Svatý je závdavek našeho dědictví a skrze Ducha okoušíme věci nebe. Umožňuje nám radovat se z ovoce země, nebeské země, ke které patříme, ve společenství s Pánem samým, jako kdybychom seděli před Ním u Jeho stolu.

Bylo nám dáno nové víno, aby rozradostňovalo naše srdce. Člověk světa nemá žádnou chuť pro toto víno. Řekne: „Staré je lepší.“ Ale toto nové víno, které Kristus opatřil, je podobné vínu na svatbě v Káni Galilejské, je to „dobré víno“. Nebeské radosti, přinesené nám Božím Synem, nemohou být okoušeny člověkem podle těla; ten proto dává přednost starému vínu, které uspokojuje jeho tělo. Pán řekl Svým učedníkům: „Nikoli nebudu píti z plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu nový v království Božím.“ (Marek 14,25) Nebude mít Svou radost se Svým pozemským lidem, dokud nepřijde království; ale má Svou přítomnou radost s nebeskou společností, která má svou radost s Ním tam, kde On zpívá chválu Otci uprostřed Shromáždění.

W. Reid,TLIN,21/2/2011