Přísloví 30,18
Tato slova pocházejí od Agura, zvláštního muže ze Starého zákona. Nemá o sobě nijak vysoké mínění, nýbrž říká: „Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.“ (verš 3) Přitom Agur prochází životem s otevřenýma očima a přemýšlí o všem, co vidí, a to zjevně více než mnohý z jeho současníků. Pozoruje lidi kolem sebe a odkrývá pýchu, samospravedlnost a mnoho jiných zlých znaků (verše 11-17).
Avšak chování lidí není pro Agura měřítkem. Jeho zásadou je: „Všeliká výmluvnost /všechny řeči/ Boží přečištěná jest: on jest štít doufajících v něho.“ (verš 5) A tak tento muž přichází k poznání, že tu jsou věci, které jsou pro něho příliš předivné. Při zmínce o počtech tři a čtyři se jedná o vyjadřovací prostředek, který to, co následuje, obzvláště vyzdvihuje. Agur chce zdůraznit, že jsou věci, které jsou pro něho příliš velké. Tím má na mysli Boží cesty – způsob Jeho jednání s lidmi.
Agur zde ukazuje dobré smýšlení. My lidé můžeme Boží cesty sice pozorovat, ale často je nemůžeme posoudit a rozumět jim. Boží cesty jsou cesty spasení, cesty soudu, cesty lásky a cesty vedení. Agur nemůže Boží cesty vysvětlit. Ale poznává je a obdivuje je. Mnozí se domnívají, že musejí Boží cesty vyzpytovat lidskou moudrostí. A když se jim to nepodaří, kritizují Boží vedení. Před tímto nebezpečím nás Agurova mají slova varovat. Skutečná moudrost je založena na Božím slovu a vede nás k tomu, abychom k Božím cestám řekli „ano“ i tehdy, když je rozum nechápe.
DHIN,10/3/2016