Jeremiáš 35,13-14
Rechabitští, o kterých je zmínka v této kapitole, byli Cinejští, kteří se dlouho předtím oddělili od Amalechitských a přicházejí, aby žili mezi Izraelskými. Nějakých 300 let předtím Jonadab přikázal svým synům, aby udržovali své místo jako cizinci v zemi. Neměli pít víno, stavět domy, zasévat semeno ani štěpovat vinice, ale měli raději žít ve stanech. Připomínají nám postavení, které máme my křesťané jako cizinci s nestálým místem přebývání v tomto světě, neusazující se tu ani se neradující z jeho radostí. Po celé roky žila tato rodina věrně podle přikázání svého otce. Přestěhovali se do Jeruzaléma, jen když země byla ohrožována Nabuchodonozorovou armádou. Odmítli víno, které jim Jeremiáš nyní nabízel. Bůh je chválí kvůli jejich věrnosti v dodržování Jonadabových příkazů, a zaslibuje jim, že je zachová a odmění. Bůh často trpělivě posílal proroky ke Svému lidu izraelskému, ale Izrael nedbal na tyto posly. Nedodržoval své oddělení pro Pána. Bůh smutně ukazuje na velký protiklad mezi Izraelem a Rechabitskými. A jak je to s námi? Bůh chce, aby i dnes Jeho lid žil životem oddělení od světa. Děláme to, anebo jsme křesťané, kteří se v něm usadili a připojili se k jeho radostem? V minulém století došlo k velkému úpadku mravních standardů. Kéž bychom dbali Božího hlasu a byli výjimkou v tomto všeobecném trendu! E. P. Vedder Jr.,TLIN/15/2/2011