10. leden

Ale ty Betléme Efrata, jakžkoli jsi nejmenší mezi tisíci Judskými, z tebe mi vyjde ten, který má býti Panovníkem v Izraeli, a jehož východové jsou od starodávna, ode dnů věčných.

Micheáš,5,2

Ježíš je Hospodin (Jahve)

Když se král Herodes informoval u nejvyšších kněží a zákoníků, kde se má Mesiáš narodit, poukázali mu na toto slovo. Přicházející Panovník nad Izraelem se měl narodit v Betlémě, ale „Jeho východové“ byli ode dnů věčnosti: Bude božská Osoba.

Pro nás křesťany je tato skutečnost nejen základem naší víry, nýbrž také radostí našeho srdce! Je to vyznání všech věřících:

• že Pán Ježíš je to Slovo, které bylo u Boha a bylo sám Bůh (Jan 1,1);
• že dříve než žil Abraham, byl „Já jsem“ (Jan 8,58; 2. Mojžíšova 3,13-15);
• že On je Stvořitel a Udržovatel vesmíru (Koloským 1,16-18; Židům 1,2.3);
• že On je „ten pravý Bůh a život věčný“ (1. Jana 5,20).

Tyto verše a ještě mnoho jiných míst v Novém zákoně nám stále znovu potvrzují božství Pána Ježíše.

K tomu přichází ta slavná a velmi pozoruhodná skutečnost, že také mnoho starozákonních proroctví říká totéž.: Přicházející Mesiáš přijde z Davidova rodu, a zároveň bude Jahve /Hospodin/ sám – věčný Bůh. Micheášovo proroctví velmi jasně ukazuje, že Panovník, který se měl narodit v Betlémě, nemá žádný začátek: Jeho „východové“ nemohou být člověkem změřeny, neboť jsou od starodávna, ode dnů věčných.      DHIN,6/3/2016