Matouš 11,29
Jestliže naše služba má být podle Jeho vůle a k Jeho radosti, budeme muset pamatovat na velké napomenutí Páně: „Učte se ode mne.“ To nejen zahrnuje, že se učíme službě, kterou On chce, abychom konali, ale i že se budeme učit Jeho požehnanému charakteru, takže nejen budeme činit správnou věc, ale budeme ji činit ve správném duchu. Můžeme se učit jeden od druhého; můžeme se učit studiem Slova s modlitbou; ale učit se od Něho znamená, že jsme v Jeho přítomnosti a Jeho společnosti. Jistě to nepovede k tomu, že nám dá nějaké nové zjevení nad to, které nám už je oznámeno ve Slovu; ale v Jeho přítomnosti se učíme požehnané skutečnosti všeho, co Jeho Slovo zjevuje. Pavel píše Timoteovi: „Zvažuj to, co říkám, a Pán ti dá ve všem porozumění.“ (2. Tim. 2,7 – přel.) Apoštol může být užit ke zjevení pravdy, ale jen Pán sám může dát porozumění zjevené pravdě. Je skutečně dobré mít učení předložené se vší autoritou Božího psaného Slova; ale je také dobré, když nás psané Slovo vede k tomu, abychom viděli pravdu ukázanou ve vší její dokonalosti v Něm. V Jeho Osobě jsou před nás přivedeny způsobem, který se nás musí hluboce dotknout, všechny mravní výtečnosti a duchovní milosti, které vyznačovaly každý krok Jeho cesty oddané služby. Hledíme zpět na Jeho dokonalou cestu, abychom se v Něm učili duchu, který má vyznačovat Jeho lid, když prochází tímto světem. V Něm vidíme svůj dokonalý příklad, neboť On byl „tichý a pokorný srdcem“. Stále ještě je možné sedět jako Marie za staré doby u Jeho nohou a slyšet Jeho slovo, a když se od Něho učíme, pochytíme něco z Jeho ducha a budeme vyjadřovat něco z Jeho milého charakteru. H. Smith,TLIN,11/2/2011