1. leden

Pro tu příčinu klekám na kolena svá před Otcem Pána našeho Ježíše Krista, z něhož všeliká rodina na nebi i na zemi se jmenuje.

Efezským 3,14.15

Pavel se modlí. Je v Římě ve vězení. Jak to kolem něho asi vypadá? Ale v duchu stojí – ne, on klečí – před Bohem, před „Otcem našeho Pána Ježíše Krista“.

Otec: To je Ten, jenž z lásky k nám dal Svého Syna, jenž nás v Něm přijal a bohatě nám požehnal. Je bohatý ke všem, kteří Ho poslouchají a ctí Jeho Syna.

To zahrnuje anděly i věřící všech dob. Andělé stojí před Bohem, slouží Jeho vůli. A ve Svých cestách s lidmi nalezl Bůh v každém období takové, kteří slyšeli Jeho poselství k záchraně a vírou je přijali.

To byli ve staré době lidé jako Abel, Noé nebo Job; později všichni Izraelité, kteří upřímně očekávali Mesiáše. V naší době to jsou všechny Boží děti. Ty znají Boha jako svého Otce a tvoří Jeho Církev či Shromáždění. Jinou „rodinou“ budou ti Židé, kteří v budoucí době soužení uznají Ježíše jako svého Mesiáše a za to vytrpí hrozná pronásledování. Také velké množství lidí ze světa národů pak vírou přijme evangelium království.

Bůh vidí všechny tyto skupiny osob a žehná jim, každé zvláštním způsobem. To bude viditelné především v době tisíciletého království, když budou věřící v nebi i na zemi. Ti všichni vděčně uznají, že za vše, co jsou, a jaká požehnání mají, vděčí Otci.

A potom ve věčnosti budou nalézat svou nejvyšší radost v tom, aby ctili Syna Otcova, našeho Pána Ježíše Krista.

DHIN,2/3/2016