1. leden

I vyšla řeč ta mezi bratří, že by učedník ten neměl umříti. Ale neřekl byl jemu Ježíš, že by neměl umříti, ale: Chci-li ho nechati, dokud nepřijdu, co tobě po tom?

Jan 21,23

Mnoho omylů na křesťanské půdě má dlouhou tradici. Možná, že se tomu divíme, ale už za doby života apoštola Jana byla slova Pána Ježíše věřícími chybně vykládána.

Tu jde Ježíš s několika ze Svých učedníků podél Genezaretského jezera. Předtím vyzval Petra, aby šel za Ním. Nyní Petr vidí, že také Jan jde za Ním, a ptá se Pána, co „bude s tímto?“ (verš 21). Ježíš na to dává nepřímou odpověď, kterou učedníci vykládají tak, že Jan až do opětovného příchodu Pána nezemře.

Měl Pán toto na mysli? Zjevně nikoli. Oni Ježíšovu slovu tak porozuměli, ale On řekl něco jiného! – Způsob, jak Písmo Svaté toto neporozumění vyjasňuje, je velmi poučný. Jan nám prostě nesděluje jen správné vysvětlení. Inspirován Duchem Svatým, doslovně opakuje, co Pán Ježíš řekl.

Abychom tedy zůstali ochráněni před chybným výkladem Božího slova, musíme se stále vracet ke znění Svatého písma. Když budeme o Slovu přemýšlet, Pán „dá porozumění ve všech věcech“ (2. Tim. 2,7 – přel.). Když však zůstaneme stát u toho, co řekli nebo napsali lidé, nesmíme se divit tomu, že Bibli budeme tu a tam rozumět chybně. Jak důležité je proto, abychom následovali příkladu Židů v Berii: Ti podle Svatého písma denně zkoumali to, co jim Pavel zvěstoval (Skutky 17,11).

DHIN,1/3/2016