Nehemiáš 6,19
Pro Nehemiáše to musela být hořká zkušenost, že právě vznešení v Božím lidu ukazovali jasný rozpor. Na jedné straně bydleli uprostřed lidu a pomáhali při stavbě městské zdi Jeruzaléma. Na druhé straně pěstovali přátelské styky s těmi, kteří chtěli tomuto dílu a Božímu lidu škodit.
Jak je možné, že titíž lidé, kteří by chtěli uskutečňovat Boží myšlenky pro Jeho lid, jsou na druhé straně ovlivňováni údajně dobrými skutky těch, kteří se vědomě stavějí proti Boží vůli pro Jeho lid?
Když hledáme souvislosti, zjišťujeme, že mezi předními v Izraeli a nepřátelsky smýšlejícími „sousedy“ byly příbuzenské a přátelské kontakty. Tyto vztahy kalily jejich schopnost posuzovat pravý stav věcí. Chválili dokonce dobré činy Tobiášovy. Avšak Nehemiáš už dávno prohlédl zlé úmysly tohoto muže.
Proč dnes přicházejí křesťané, v nichž přebývá Duch Svatý, k rozdílnému posouzení osob, které chtějí mít kazící vliv na Boží Shromáždění? Nejsou to stejné příčiny jako tehdy? Kdo má u nás první místo v srdci? Jsou to lidé, kteří nám stojí blízko, anebo je to Pán?
NZD,2/6/2016