1. prosinec

A protož vida Joáb proti sobě sšikovaný boj zpředu i ze zadu, vybrav některé ze všech výborných Izraelských, sšikoval je také proti Syrským.

2. Samuelova 10,9

Byla to těžká situace pro Izrael! Jsou jako v kleštích, zpředu i zezadu. Jsou sevřeni, jsou chyceni – nepřítel je všude.

Joáb, Davidův vojevůdce, dělí vojsko a svěřuje vedení části vojska svému bratrovi Abizaiovi. Jeden má bojovat vpředu a druhý vzadu. Když se jeden dostane do těžkostí, má mu ten druhý pomoci – a obráceně. Joáb povzbuzuje Abizaie slovy: „Posilni se a buďme udatní, bojujíce za lid náš a za města Boha našeho. Hospodin pak učiní, což se jemu dobře líbiti bude.“ (verš 12) Bojují, a Bůh dává zdar. Nepřítel prchá – vpředu i vzadu.

Nepřátelé vpředu a nepřátelé zezadu. Nepociťujeme to dnes také někdy tak? Není tu jen jeden problém, nýbrž je jich hned víc: Tu je člověk osamělý, a ještě pak nemocný. Tu to skřípe v manželství, a pak dělají problémy také děti. Tu je krize na pracovišti, a pak ještě prožijeme mezi křesťany nedůvěru, neporozumění a odcizení. I zde se zdá, že nepřítel je všude.

David si vzpomíná v Žalmu 139,5: „Ze zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.“ – To ale není žádný boj, žádná tíže! To nám dává uklidňující vědomí plné důvěry, že Bůh má všechno ve Své ruce, že je jak zezadu, tak i zpředu, že nás obklopuje a ochraňuje.

Problémy zpředu a zezadu nás nemusejí vést k zoufalství. Náš Pán je tu a klade na nás Svou ruku. Smíme se uklidnit ve vědomí, že On nás obklopuje.

DHIN 23/2/2016