Soudců 4,14
Soudců 5,20
Barák a jeho muži sestupují s chvějícím se srdcem z hory Tábor, aby táhli do boje proti kananejskému vojevůdci Zizarovi. A pak se stane zázrak:
Hospodin už vzal Barákovi boj proti Zizarovi z ruky; mate nepřátele Svého lidu a zahání je na útěk. Později zpívají Izraelité o tom, že hvězdy ze svých drah na nebi bojovaly se Zizarou. Jak si to máme v podrobnostech představit, to nevíme. Jistá věc je, že Bůh přesně v této době na tomto místě zasáhl – k zahanbení bázlivého Baráka, který nebyl připraven podniknout válečné tažení bez soudkyně Debory (kap. 4,8.9).
Je to pravda: Sami v sobě nemáme žádnou sílu, abychom nepříteli odporovali. Silní jsme jen „v Pánu a moci síly jeho“ (Ef. 6,10). Když v Něho důvěřujeme, zakusíme, že nebe bojuje před námi a za nás.
Podobně jako při projití Rudým mořem, také zde zachránil lid jen Hospodin. Tehdy, tak jako zde, zpívali píseň chvály k Boží cti. Tam nalézáme prorokyni Marii, zde prorokyni Deboru.
Nemohla by tato vítězství a písně chvály pokračovat i v tvém a mém životě? My všichni máme vést duchovní boj: ve vlastním srdci, v rodině, ve světě. Váhání a otálení tu málo pomůže. Neměli bychom i my našemu Pánu více důvěřovat? Tehdy zmátl nepřítele s nebe, a také dnes pomáhá vždy v pravý čas a správnými prostředky.
DHIN 18/2/2016