Izaiáš 32,17.18
Jak požehnaně Člověk Kristus Ježíš Svým probodeným bokem otevřel úkryt před bouřemi Božího soudu. Náš pokoj byl učiněn skrze krev Jeho kříže a Jeho spravedlnost. To přináší „pokoj dalekému jako blízkému“ (Izaiáš 57,19). „Ospravedlněni tedy jsouce z víry, pokoj máme s Bohem skrze Pána našeho Ježíše Krista.“ (Římanům 5,1) Výsledkem je klid duše – už žádné chvění, žádné pochybnosti. A obavy jsou zahnány provždy!
Jedním velkým problémem pro mnohé křesťany je chybění ujištění, že jsou zachráněni. Zdá se, že marně hledají ujištění v sobě o svém přijetí u Boha. Jiní zkoumají své srdce ve snaze objevit nějakou vnitřní změnu nebo pocit, na nichž by mohli spočinout ohledně svého přijetí před Bohem.
Evangelium o Kristu je „moc zajisté Boží k spasení každému věřícímu“ (Řím. 1,16), a kříž činí velké rozdělení mezi těmi, kteří „hynou“, a těmi, „kteří spasení dosahují“ (1. Kor. 1,18). Potíž pro mnohé je v tom, že nevidí, že jejich přijetí u Boha není v nich samých nebo v jejich změněném způsobu života, ale je v Kristu a je založeno na ceně Kristova smíření. Znát to je pro věřícího základem stálého pokoje a odpočinku duše (Řím. 5,1; Kol. 1,20).
Nechť každý pochybující, chvějící se věřící je povzbuzen k tomu, aby věřil zaslíbením, která nám Bůh dává v Synu, a aby začal hledět pryč od sebe. Věřme Jemu, když říká: „Každý, kdo věří…, z Boha se narodil.“ (1. J. 5,1)
B. W. J., TLIN 23/1/2011