Jan 5,8.9
Tento div Pána Ježíše nás učí něčemu o křesťanské cestě víry. Nechal toho nemocného totiž nejen vstát, ale také chodit. A když Pán dnes nějakého člověka zachraňuje, dává mu rovněž schopnost k novému chození v životě. Při obrácení přece dostáváme více než jen odpuštění svých hříchů a jistotu, že přijdeme do nebe. Kristus nám dává nový život v Sobě; skrze to jsme schopni jít kupředu ve víře.
Uzdravený byl také vyzván, aby vzal své lůžko, na kterém tak dlouho ležel. Pro toho muže by bývalo jednodušší, aby nechal lůžko za sebou, místo aby s sebou toto břemeno nesl! Ale Pán mu to přikázal. Podobně je také dnes křesťan vyzván, aby „vzal lože své“. Když někdo uvěří, neznamená to, že všechny staré problémy jsou jedním rázem vyřešeny. Ať je tím „lůžkem“ cokoli z toho, co jsme dříve nemohli nést – anebo o čem se domníváme, že ani teď to nemůžeme nést – tu jsme nyní v stavu to vzít a nést to v síle nového života.
Mnoho křesťanů, kteří jsou ještě mladí ve víře, se má této lekci ještě naučit. Jsou zachráněni, ale životem ještě nejdou v síle víry. Možná že nadále leží na lůžkách sebelítosti, protože nepoužívají sílu, kterou jim Pán dává k nesení břemen.
Proto se chtějme navzájem povzbuzovat, abychom slyšeli slova Božího Syna, a poslechli je: „Vstaň, vezmi lože své a choď!“
DHIN 2/2/2016