Jeremiáš 25,12; 29,10.14
Sedmdesát let! Sedmdesát let! V těchto verších je zmínka o dvou obdobích sedmdesáti let, která se z velké části překrývají, ale nejsou totožná. Bůh je nejen absolutně přesný, ale také úzkostlivě správný. V prvním roce vlády krále Nabuchodonozora řekl, že bude soudit krále a národ Babylonu. Toto království, zlatá hlava obrazu v Nabuchodonozorově snu v Danieli 2, mělo trvat přesně sedmdesát let, než s ním Bůh bude v soudu jednat a učiní ho věčnou pustinou. Bůh se zmiňuje o druhých sedmdesáti letech pro Svůj lid jako součásti myšlení, které o nich myslel, „myšlení o pokoji, a ne o trápení, abych učinil vašemu očekávání konec přežádostivý“, říká jim. Brzy po začátku své vlády Nabuchodonozor oblehl Jeruzalém a odvedl ho do zajetí. Bůh ve Své milosti začíná počítání let zajetí Judy od tohoto prvního dobytí Jeruzaléma, nikoli od jeho konečného zajetí o osmnáct let později. Když Daniel četl knihu Jeremiáše v Danieli 9 a srovnával tato data, přivedlo ho to k vážné modlitbě a vyznání. Prvních sedmdesát let přešlo; druhých sedmdesát let přejde brzy! Ve Skutcích 1,7 Pán Ježíš řekl Svým učedníkům, že „časy aneb příhodnosti časů /časová období/“ „Otec v moci své položil“. Jeho rady se naplní ve svůj patřičný čas. Kéž bychom čekali v plné jistotě!
E. P. Vedder, Jr., TLIN 21/12/2010