Pláč 1,14
Pláč 3,27.28
Jeremiáš v Pláči dvakrát mluví o jhu. Je tu ovšem velký rozdíl: V prvním případě naříká provinilý člověk nad svými hříchy a jejich následky. Toto jho bolestivě cítí. Hříchy mu musejí být ukázány, aby přišel k obrácení.
Ve druhém případě je nevinný člověk poddán zkoušce. Boží ruka na něho vkládá toto utrpení. Mohou to být tělesné nedostatky nebo těžké vnější okolnosti. Má skrze to růst ve víře.
Někdy nedovedeme rozlišit jedno jho od druhého. Procházíme hořkými zkušenostmi, ale nerozumíme, že to jsou následky našich vlastních pochybení. Domníváme se, že se jedná o to druhé jho, ve skutečnosti je to však námi zaviněné jho. Anebo obráceně: Procházíme těžkými zkouškami a namlouváme si, že to je Boží trest za určité hříchy. Je to ale jho Spasitele, který nám chce dodat odvahu, abychom Jeho jho trpělivě nesli (Matouš 11,30). To je pro nás dobré, abychom se nestali povýšenými. A mysleme na to: Jeho jho je v základu jemné a Jeho břímě lehké.
Neseš právě nějaké těžké břemeno a nevíš, zda to je to prvně jmenované nebo to druhé jho? Anebo snad obojí? Pak máš v každém případě vědět: Je to Pán, který na tebe vkládá břemena. Pros Ho, aby ti ukázal, co ti chce tím říci. Skutečně tě miluje. Možná by chtěl jen s tebou mít intenzivnější kontakt. Myslí to s tebou tak dobře.
DHIN 22/1/2016