1. Mojžíšova 12,10
Abraham poslechl Boží volání a šel do Kanánu. Avšak už brzy tam povstal hlad. Tím byla zkoušena jeho víra. Byl ještě na správném místě? Ano, určitě! Byl na tom místě, kde ho Bůh chtěl mít, a nedostal žádný příkaz, aby zem opustil. Ale Egypt byl blízko a tlak hladu byl velký. Tak cestoval Abraham do Egypta, aby zůstal po nějakou dobu v této pohanské zemi.
Ale v Egyptě neměl oltář, neměl společenství s Bohem. Faraonova země nebyla místem Hospodinovy přítomnosti. Ačkoli Abraham v Egyptě obdržel velké bohatství, ztratil pobytem tam více, než získal.
Mysleme na to: Nic nemůže nahradit ztrátu našeho společenství s Bohem. Osvobození od nějakého časného tlaku a rozmnožení majetku jsou ubohou náhradou za to, čeho se vzdáváme, když se odkláníme od cesty poslušnosti. Jak rychle se pak dostáváme do světa, dostává se nám snad cti a bohatství, ale ztrácíme radost v Pánu Ježíši a dobré svědomí. Jak velmi mluví tento příběh k našim srdcím.
NZD 13/5/2016