Žalm 22,2
Žalm 22 nám ukazuje to, co má na mysli apoštol Petr, když píše o „utrpeních Kristových a o velikých za tím slávách“ (1. Petra 1,11). Tak se Žalm dělí také na dva oddíly: Verše 1-23 se zaměstnávají Kristovými utrpeními, navazující verše 14-32 slávami v tisíciletém království.
Žalm začíná utrpeními Pána jako oběti za hřích: Stihl Ho svatý Boží hněv proti hříchu, a proto je Bohem opuštěn. Volá, a není vyslyšen; avšak ospravedlňuje Boha při pohledu na Jeho svatost a věrnost.
Verše 7-23 popisují utrpení Pána na kříži a Jeho vzkříšení. Tato úžasná proroctví se až do jednotlivých podrobností naplnila: Je opovržen od lidu i od národů (verš 7-13). Satan jako řvoucí lev proti Němu obrací celou svou moc (verš 14). Pán je ukřižován, a přitom jsou Jeho ruce a nohy probity (verše 15-18). Lidé si dělí Jeho šaty a losují o Jeho oděv (verš 19). Jeho prosba, aby byl zachován „z úst lva“, naproti tomu ukazuje na Jeho vzkříšení (verše 20-22). A potom zvěstuje Boží jméno „uprostřed shromáždění“ (verš 23).
Další verše mluví prorocky o tisíciletém království: Začíná chvalozpěvem Izraele, „rodiny Jákobovy“ (verš 24) a rozšiřuje se pak na všechny národy. „Rozpomenou se… všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.“ (verš 28)
Náš Pán je ještě odmítán, ale smíme na Něho myslet a zvěstovat Jeho smrt, „dokud nepřijde“ (1. Korintským 11,26). Jaká je to výsada!
DHIN 17/1/2016