Bůh měl pro Jeremiáše důležité poučení. Tak jako hrnčíř mohl s hlínou dělat, co chtěl, tak je Bůh absolutně svrchovaný. Bylo Jeho výsadou hrozit Izraeli soudem a odvrátit se od soudu, když činili pokání. Ale rovněž bylo Jeho výsadou přivést soud na tento národ, kterému si přál žehnat, když činili zlé v Jeho očích a nedbali na Jeho hlas. I dnes je Bůh absolutně svrchovaný a může působit v požehnání nebo v soudu tak, jak On to vidí správné. Není žádné odvolání vůči tomu, co On činí.
Žel že Juda za staré doby stále říkal: „To nic, nebo za myšlenkami svými půjdeme, a jeden každý zdání srdce svého nešlechetného vykonávati budeme.“ (v. 12) Místo aby dbali na Boží slova skrze Jeho proroka, říkali: „Pojďte a vymysleme proti Jeremiášovi nějakou chytrost. … Pojďte a zarazme jej jazykem a nemějme pozoru na žádná slova jeho.“ (v. 18)
Když takto hrozili, Jeremiáš, jako to činilo mnoho jiných svatých Božích za staré doby, volal k Pánu, aby jednal s jeho nepřáteli. Protože žil v domácnosti zákona, bylo to pro Jeremiáše na místě, když se modlil: „Nebuď milostiv nepravosti jejich, a hříchu jejich před tváří svou neshlazuj, ale nechť jsou k úrazu dostrčeni před obličejem tvým, a v čas prchlivosti své s nimi zacházej.“ (v. 23) My se dnes nemáme takto modlit, ale máme dbát na našeho Pána Ježíše, který nám říká, abychom milovali své nepřátele a modlili se za ty, kteří nás urážejí a pronásledují nás (Mat. 5,44). E. P. Vedder, Jr., TLIN 16/11/2010