Filipským 1,12-14
Pavel dává věřícím vědět, že Bůh je svrchovaný. On je vždy Pánem situace. Události v našem životě se nedějí prostě náhodně. A ani zdi vězení nemohou bránit Bohu a Jeho dílu.
Apoštol podává zprávu, jak se „skrze jeho pouta“ evangelium rozšířilo dokonce mezi gardou pretoria a mezi císařskými úředníky (srovnej s kap. 4,22) – jako následek jeho uvěznění – a nakonec také mnozí jiní ve svém svědectví pro Pána získali odvahu.
Život má svá „vězení“, stejně jako i své „paláce“. Záleží velmi na tom, jak my jako Kristovi služebníci v různých situacích reagujeme, neboť to nezůstává bez účinku na nevěřící i na věřící. Když se dostaneme do těžkých životních okolností, chtějme se proto ptát: „Jaké příležitosti mám zde, abych svědčil o Pánu a sloužil Mu?“ A pak smíme každou situaci použít jako věrní služebníci, jako to dělal Pavel.
John Bunyan napsal svou slavnou „Cestu křesťana“, když kvůli své kazatelské činnosti seděl ve vězení. Miliony lidí četly tuto knihu. Mnozí skrze ni byli přivedeni ke Kristu, mnoho jiných bylo povzbuzeno na své cestě víry. To vše bylo možné jen proto, že se na svou situaci díval jako na příležitost, a ne jako na překážku.
DHIN 5/1/2016