1. Mojžíšova 6,13-14
Už časně v historii člověka se jeho vina stala tak velkou, že ho Bůh už nechtěl déle snášet. Řekl Noému, že zkazí zem potopou vod. Vzhledem k tomu dal Noému úplné instrukce, jak má postavit archu. To zabralo dlouhou dobu, neboť měla mít kapacitu nejen pro osm lidských bytostí, ale i pro četné živočichy. Během té dlouhé doby byl Noé „kazatelem spravedlnosti“ (2. Petra 2,5). Můžeme si představit ten posměch, který Noé musel snášet od nevěřícího světa. Nikdo mimo jeho rodinu mu nevěřil, ačkoli lidé měli po léta příležitost, aby se obrátili k Pánu a byli přijati do archy.
Jak je to působivý obraz postoje dnešních lidí, kteří slyšeli o Pánu Ježíši, té jediné bezpečné arše pro lidi, ochraňující před budoucím soudem. A přece je smutné, že odmítají věřit, že budou trpět takový soud. Jejich svědomí jim říká, že nemohou opovrhovat Boží snášející milostí a že nemohou očekávat, že neobdrží žádnou odplatu za své viny. To je jistě pozoruhodná obdoba tehdejšího způsobu, když lidé dnes dávají odpověď na evangelium Boží milosti. Kristus je jim kázán jako jediný způsob spasení od hříchů a oni dokonale vědí, že jim v budoucnosti hrozí soud.
Od doby potopy všichni lidé, kteří se kdy narodili na zemi, pocházejí od Noé, jeho tří synů a jejich žen. Ale mnoho z nich nenásledovalo víru svých rodičů a jsou v podobném nebezpečí. Dej pozor, abys včas přijal „dar Boží“, kterým je „věčný život skrze Ježíše Krista našeho Pána“.
L. M. Grant, TLIN 4/11/2010