1. Mojžíšova 4,3-5
Na svět se narodily první dvě děti. Je pochopitelné, že Kain, který byl „oráč“, rolník, se domníval, že Pán by měl být uspokojen obětí ovoce, zrna nebo zeleniny. A přece byl bezpochyby poučen, že Bůh zabil zvíře, aby udělal oděvy z kůže pro jeho rodiče a že vylití krve bylo nutné, aby učinilo smíření za hřích. Abel byl pastýř a přinesl Pánu jako oběť něco z ovcí svého stáda. Bůh schválil Abelovu oběť, ale nepřijal Kainovu oběť. Ale Kain se velmi rozhněval, protože Abelova oběť byla přijata a jeho ne. Pán milostivě mluvil s Kainem a vedl ho k tomu, aby zvážil své myšlenky. Stále měl možnost přinést krvavou oběť, kterou chtěl Bůh rád přijmout. Ale on zabil svého bratra. Jaký je to tragický obraz nenávisti vzbuzené v duších, když jsou informovány, že jejich hříchy zasluhují Boží soud. A přece Bůh sám dal Svého Syna, aby trpěl a zemřel na kříži, aby učinil smíření za viny lidí, a tak přinesl odpuštění všem, kteří v Něho důvěřují.
Tak tito první dva lidé, kteří se narodili na svět, představují velice vážné naučení, které by měl každý zvážit. Jeden, který si uvědomí, že je hříšník, a svěří se oběti Pána Ježíše Krista, aby odejmula všechny viny a přivedla ho do samé Boží přítomnosti. Druhý, ačkoli ví, že je hříšník, se snaží přikrýt své hříchy důvěrou ve skutky svých vlastních rukou, o kterých si myslí, že by je Bůh měl respektovat. Jaké hrozné výsledky to přináší!
L. M. Grant, TLIN 30/10/2010