Žalm 91,2
Prorocky slyšíme v tomto verši především hlas Pána Ježíše, který jako člověk na zemi plně důvěřoval Bohu. Z tohoto Žalmu citoval Satan, když pokoušel Pána (Matouš 4,6). Ale přitom vynechal tuto část verše: „… aby tě ostříhal na všech cestách tvých.“ (verš 11) Vrhnout se dolů s vrchu chrámu nebyla cesta důvěry v Boha. Poslechnout Satana a pokoušet Boha předpokládá zlou cestu!
Celý Žalm obsahuje vzácná proroctví o Mesiášovi. Ten byl na zemi vždy „v skrýši Nejvyššího“, vždy zůstával „v stínu Všemohoucího“. Bůh byl Jeho útočiště a hrad; cele v Něho důvěřoval. Tak Mu je na základě Jeho dokonalého života přislíbeno, že Ho Bůh ochrání „z osidla lovce“, od „přístrachu nočního“, od „střely létající ve dne“ – ano od všeho neštěstí (verše 1-10).
Ale Kristus se nejprve všech těchto Bohem zajištěných práv a jistot Mesiáše vzdal, a vytrpěl nevýslovná utrpení a smrt, aby zaplatil za naše hříchy.
V 13. verši čteme: „Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.“ To se naplnilo ve smrti Pána Ježíše, když porazil Satana a vzal mu jeho moc. A „poněvadž mne zamiloval“ (verš 14), Bůh Krista „vysvobodil“. Vzkřísil Ho a dal Mu místo po Své pravici.
Zaslíbení tohoto Žalmu platí v prvé řadě Kristu a věrnému ostatku Izraele. Ale i dnes se může každý věřící o tato Boží zaslíbení opírat a vírou se z nich těšit.
DHIN 20/12/2015