Jeremiáš 11,21-23
Jeremiášovy zkušenosti byly často nesnadné zkušenosti. Ve svém domovském městě byl knězem. Anatot bylo kněžské město, ležící v dědictví pokolení Benjamin (Jozue 21,17-19). A přece zde čteme o lidech z Anatot, kteří usilovali o jeho život, a v kapitole 12,6 je nám řečeno, že to zahrnovalo jeho bratry i dům jeho otce. A když procházíme tuto knihu Jeremiáše, je tam ještě mnohem více zmínek o tomto nepřátelství proti němu.
O Pánu Ježíši čteme v Janu 7,5: „Nebo ani bratři jeho nevěřili v něho.“ Marek 3,21 dodává: „A slyševše o tom příbuzní jeho, přišli, aby jej vzali; nebo pravili, že by se smyslem pominul.“ Jsme vděčni, když čteme, že se to po vzkříšení Pána změnilo, neboť nalézáme Jeho bratry a Jeho matku Marii, jak se účastní ustavičné modlitby s Jeho učedníky v horním pokoji ve Skutcích 1,13-14, a dva z nich, Jakub a Juda, se sami v epištolách, které napsali, nazývají „služebníky Ježíše Krista“.
Věřící, kteří dnes chtějí být věrní Pánu Ježíši, čelí často podobnému protivení se od svých milovaných a příbuzných. Zatímco oddíly jako Marek 13,12-13: „Vydá pak bratr bratra na smrt a otec syna, a povstanou děti proti rodičům, a budou je mordovati. A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé,“ se vztahují k budoucímu soužení, Jan 15,18-21 ukazuje, že to je i pro nás dnes.
E. P. Vedder, Jr., 19/10/2010