Efezským 6,16
Pod tlakem různých zkoušek, které na nás přicházejí, ať od okolností, zdraví, když někdo blízký zemře, anebo z mnoha těžkostí, které ustavičně vyvstávají mezi Božím lidem, se nepřítel může snažit obklopit naši duši hroznou myšlenkou, že Bůh je lhostejný a není pro nás. Té tmavé noci, když učedníci museli čelit bouři na jezeře a vlny bily do lodi, byl Ježíš s nimi, i když spal, jako kdyby byl lhostejný k tomu, že jsou v nebezpečí. To byl test víry. Žel, nebyli chráněni štítem víry a ohnivý šíp pronikl jejich brněním. Vyvstala hrozná myšlenka, že Pán se o ně nestará, neboť Ho vzbudili a řekli: „Mistře, nedbáš, že hyneme?“ (Marek 4,38)
Ohnivá střela není náhlá touha uspokojit nějakou žádost vyvstávající z těla uvnitř. Je to spíše ďábelské vnuknutí zvenku, které chce vzbudit pochybnost o Boží dobrotivosti. Satan střelil ohnivou střelu na Joba, když ten byl v hrozné zkoušce a jeho žena mu domlouvala, aby „zlořečil Bohu a zemřel“. Job uhasil tuto ohnivou střelu štítem víry, neboť řekl: „Dobré-li jen věci bráti budeme od Boha, zlých pak nebudeme přijímati?“ (Job 2,9-10)
Ďábel stále využívá trýznivých okolností života ve své snaze otřást naší důvěrou v Boha a odvádět nás od Boha. Víra užívá právě ty okolnosti, aby vedla blíže k Bohu, a tak triumfuje nad ďáblem. Satan se také může snažit vzbudit nějakou ošklivou myšlenku v mysli, nějaký nevěřící nápad, který propaluje do duše a oslepuje mysl. Takové myšlenky nelze uhasit lidským rozumováním nebo obrácením se k citům nebo zkušenostem, ale pouhou vírou v Boha a Jeho Slovo.
H. Smith, TLIN 18/10/2010