Římanům 8,28
Několik veršů předtím apoštol Pavel napsal, že vykoupený člověk smí volat „Abba, Otče“! Neboť „ten Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme děti Boží“. Bůh si přeje, abychom si stále byli vědomi Jeho Otcovské lásky.
Věříš, že všechny věci ti napomáhají k dobrému? Bůh stojí nad všemi okolnostmi, které se dotýkají Jeho dětí. A zatím co my vždy vidíme jen jednotlivé malé úseky, On je vidí v jejich celku a řídí vše tak, aby pro nás spolupůsobily k dobrému. To chtějme vírou pevně držet – i tehdy, když tomu ještě nedovedeme rozumět.
Ale platí to také pro okolnosti, které jsme si sami zavinili, a pro jejich následky? Ano, ani ty netvoří žádnou výjimku. Hřích, který leží u kořene, Bůh odpouští, když ho upřímně vyznáme. Bolestné následky svévolné cesty naproti tomu možná trvají dále. Ale i potom chce Bůh z těch těžkých okolností pro nás vyvést požehnání, když žijeme v závislosti na Něm.
Apoštol říká: „Víme pak…“ On a jeho spolupracovníci tak mohli mluvit ze zkušenosti. Společně snášeli mnoho těžkostí. Jak asi ta jistota, že všechny věci spolupůsobí k dobrému, vzpřimovala také je! Neboť ten, kdo to ví, už nehledí na okolnosti. Také už neříká: „Kéž bych jen mohl…!“ Učí se ve všem poznávat Boží ruku. – A co je následkem? Hluboký pokoj naplní srdce. Bůh ví všechno. Miluje Své děti neúnavnou láskou. Okolnosti, viděné zvenku, jsou ještě „proti nám“, ale hluboko v nitru vím: Bůh je pro nás.
DHIN 15/12/2015