Přísloví 13,7
Byl to vážený muž a byl v zámožných kruzích dobře známý. Vlastnil mnoho cenných pozemků a budov v nejlepších částech velkoměst. Každý v něm viděl bohatého podnikatele. Svým vystupováním dovedl získat úvěry v miliardových částkách.
Pak přišel krach jeho majetku. Odborníci z finančního světa byli překvapeni. Nejvíce se divili tomu, jak se mu podařilo klamat je všechny tak dlouho. Ve výsledku obnášely jeho dluhy několikanásobek toho, co měl. Dělal se bohatým – a na konec neměl nic.
Jak lehce se necháme lidmi klamat! I v naší vlastní hříšné povaze žije sklon klamat druhé, i když ne tak ostře jako v našem příkladu. Zkoumejme někdy svůj život! Není možné, že jen navenek budíme dojem, že jdeme svou cestou v úzkém společenství s Pánem Ježíšem? Vždyť víme, co druzí věřící na nás chtějí vidět a od nás slyšet, a umíme se tomu přizpůsobit. Tak jako Šalomoun v našem verši říká: „Někdo bohatým se dělaje…“
Ale náš verš jde dále: „…, nemá nic.“ Ani my sami, ani druzí, a už vůbec ne Pán má něco z toho, když předstíráme, že jsme duchovně „bohatí“ – a přitom nejsme. Dříve nebo později se to ukáže.
Buďme pravdiví a opravdoví! Pánu tak jako tak nemůžeme nic předstírat. Opravdové duchovní bohatství se ukáže v tom, že nestavíme do popředí sebe, ale jen Pána.
DHIN 14/12/2015