Nehemiáš 2,8
Když se Zorobábel a Jozue, Ezdráš a Nehemiáš vrátili z vyhnanství, nebyla Boží „silná ruka“ veřejně viditelná. Probuzení v jejich dnech nebylo provázeno mocnými činy. A také obnovený chrám už neměl dřívější slávu.
Kdysi Boží „silná ruka“ zkrotila faraona. Nyní Boží ruka vskrytu vedla srdce židovského ostatku a perských králů (Ezdráš 1,1-4; 7,6.9.27.28; Nehemiáš 2,8,18). Tak se pro věrné v době konce prokázala jako Boží „dobrá ruka“.
Proroci nyní vyhlašovali: „Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Hospodin zástupů.“ (Zach. 4,6) – „Slovo, jímž jsem smlouvu učinil s vámi, když jste vycházeli z Egypta, a Duch můj trvají ve vašem středu: Nebojte se!“ (Aggeus 2,5 – přel.)
Mnohé se změnilo, ale něco zůstalo nezměněné. To platí i pro dobu konce dnes. Postrádáme znamení a divy, slávu a vnější jednotu z doby prvních křesťanů. Ale Boží slovo a Boží Duch zůstali! To víře stačí: Nepochybuje o moci a lásce Boží. Poznává, že Boží „dobrá ruka“ pro ni působí za kulisami světových událostí a má pro ni cestu uprostřed úpadku. Vedena Duchem, opírá se o Boží slovo.
Naproti tomu je krajně nebezpečné a vede to k zdánlivým probuzením, když je tu snaha o vnější sílu a slávu doby začátku. Bohem působené probuzení se dnes ukazuje spíše návratem k zásadám Písma a nečiní si nárok na velkou sílu (Ezdráš 3,3.4; Zjevení 3,8). Boží „dobrou ruku“ zakoušíme, když se věrně přidržíme Pána Ježíše a Jeho slova.
DHIN 11/12/2015