Jeremiáš 7,1-4
Bůh opakovaně posílal Jeremiáše na veřejná místa, aby vyhlašoval Jeho slovo. Zde stojí v bráně Hospodinova domu. Někdy tam byl při příležitosti svátku nebo půstu, kdy se tam lid scházel z celého okolí. Tak se stal proslulým – a velmi nepopulárním! V 26. kapitole mu usilovali o jeho život. Pán Ježíš byl po dobu 3 ⅟₂ roku Své veřejné služby také normálně před zraky veřejnosti. Při procesu před nejvyšším knězem, když byl dotázán na Své učedníky a Své učení, odpověděl: „Já zjevně mluvil jsem světu, já vždycky učíval jsem v škole a v chrámě, kde se odevšad Židé scházejí, a tajně jsem nic nemluvil.“ (Jan 18,20) Když byl Jeremiáš tak často posílán k chrámu, nebylo to kvůli svatosti místa. Lidé se tehdy (podobně jako mnoho lidí dnes) chlubili vznešeně krásnými budovami, ale jejich každodenní vyhledávání modlářských aktivit ukazovalo, že jejich srdce bylo daleko od Pána. Bůh hledá skutečnost! Pouhé vnější zachovávání náboženství jim nic nepomohlo. Pán brzy dá chrám v Jeruzalémě stranou, jako kdysi dal stranou místo, kde se mu klaněli v Sílo. Nechtějme obracet svou důvěru k místu, kde máme společenství, že nám dá nějakou zásluhu před Bohem. On hledá čistá srdce – srdce, která jsou k Němu upřímná!
E. P. Vedder, Jr., TLIN 5/10/2010