Židům 12,5.11
Bůh provádí Své děti kázní – oba ty biblické verše nám ukazují, jak důležitá je tato skutečnost! Slovo „kázeň“ má co činit s výchovou. Když Bůh provádí kázní, neděje se to z hněvu, nýbrž jako důkaz Jeho otcovské lásky a péče. Na tuto kázeň můžeme však reagovat rozdílně:
Můžeme jí pohrdat (málo si jí vážit) a myslet si: To vše je náhoda. Pak nám není k žádnému užitku. Je to, jako kdybychom za nějakou věc draze zaplatili, a potom „ji dali stranou“. Je to jako vyhozené peníze!
V kázni si můžeme stýskat (umdlévat). Místo abychom měli užitek z toho, že se s námi Bůh zaměstnává, začínáme pochybovat o Jeho lásce. Ale Bůh nás nechce učit žádné lekci, která by pro nás byla příliš těžká! Ne, když posloucháme Jeho hlas, dá nám potřebnou milost. Dobrý otec ví, jak musí své děti vychovávat a co od nich může očekávat – oč více pak náš nebeský Otec! On je „Otec milosrdenství a Bůh všelikého potěšení“ (2. Korintským 1,3).
Kázní a zkouškami se můžeme učit. – To je správná reakce. Pak se kázeň vyplatila. Jsme skrze ni „pocvičeni“, protože jsme přezkoumali své cesty a pohnutky, abychom poznali, zda, kde a proč jsme zklamali. Nyní víme: Bůh trestá „k užitku“ (v. 10) a těm, kteří se z toho učí, dává „rozkošné (pokojné) ovoce spravedlnosti“.
DHIN 7/12/2015