Píseň 5,9.16
Dcery Jeruzalémské ještě nepostřehly krásy jejího milého a byly překvapeny stravujícím charakterem nevěstiných náklonností. Jejich otázka ohledně toho vyvádí pravdu z jejího srdce. Pak vylévá žhoucí popis jeho krás, s rozkoší se zastavuje u detailů každého rysu, a tak ukazuje svou blízkou známost s tím, o kterém mluví. Potom to shrnuje a říká: „Všecken jest přežádostivý.“
Zde vidíme tajemství vší schopnosti svědčit o Kristu. Předně s Ním musíme být dobře seznámeni, a za druhé musí být naše srdce naplněno pocitem Jeho lásky, Jeho milosti a Jeho dokonalosti. Výsledek bude, že druhá srdce budou povzbuzena k tomu, aby Ho sama hledala.
Když se nevěsta dívala na Jeho krásy, byla její láska oživena a ona s velkou radostí mohla říci: „Já jsem milého mého, a milý můj jest můj.“ (Píseň 6,3) Dobře si všimni tohoto Božího způsobu obnovení! Kdykoli duše upadly do studeného stavu bez života a chybí jim duchovní energie, nechť se zabývají různými dokonalostmi a milostmi Krista, jak jsou zjeveny v Božím slovu.
Potom nechť mluví o Jeho krásách s druhými a shledají, že jejich srdce planou opět ohněm lásky a že jsou opět šťastné v pocitu Jeho přítomnosti a lásky. Pak ve chvíli dojde k obnovení. On ukáže, jak jsme v Jeho očích drazí a jak velmi si cení naší lásky.
E. Dennet, TLIN 30/9/2010