31. srpen

… ne vysoce o sobě smýšlejíce, ale k nízkým se nakloňujíce.

Římanům 12,16

Pokora v Božím lidu

Ctižádostivý člověk si klade vysoké cíle a chce je všemi prostředky dosáhnout. Na této cestě často nedbá na zájmy druhých. Pěstuje styky s takovými, o kterých věří, že mohou jeho vysoké plány podpořit. – V Božím lidu očekává Pán něco jiného:

• Ne vysoce o sobě smýšlejíce! K tomu Ježíš Kristus říká: „Chce-li kdo první býti, bude /„ať je“/ ze všech nejposlednější a všech služebník.“ (Marek 9,35)
• K nízkým se nakloňujíce! To neznamená, že se k nim snižuji, nýbrž že se ze srdce považuji za jednoho z nich.

Pán Ježíš nám v tom je příkladem. Nehledal styk s pyšnými a vlivnými farizeji. Naopak! Dal se pokřtít od Jana a učinil se tak zajedno s lidmi, kteří se před Bohem pokořili a činili pokání ze svých hříchů. Později kolem sebe jako učedníky shromáždil prosté rybáře a opovržené celníky.

Je to nepochopitelný div hlubokého ponížení našeho Pána! Boží Syn se stal člověkem a v lidské společnosti zaujal poslední místo. I v kruhu Jeho učedníků vystupovala Jeho pokora. Když se mezi sebou přeli, kdo z nich je největší, prohlásil jim: „Já mezi vámi jsem jako ten, který slouží.“ (Lukáš 22,27) – Kéž bychom napodobovali Jeho pokorné smýšlení!

NZD 27/1/2016