Marek 10,48.49
Dvě reakce – leží mezi nimi jen krátký čas. Jedna brání, druhá motivuje. Jedna udržuje daleko od Ježíše, druhá vede do Jeho blízkosti. A uprostřed je Bartimeus, slepec. Která skupina bude mít navrch, která se prosadí? Bohu buď dík! To druhé volání je rozhodující. A Bartimeus přichází k Ježíšovi a je uzdraven.
Ke které skupině patříme my? Co děláš ty a co dělám já?
Mnoho lidí kolem nás má trápení, těžkost. U mnohých je v pořádku vnější fasáda, ale ve svém nitru jsou nejistí a plni otázek. Ukazujeme jim na Pána Ježíše? Užíváme příležitosti, které nám Bůh dává, abychom k nim promluvili dobré slovo? Anebo hledáme své odpovědi jen v moudrostech a zkušenostech lidí – a tím je od Něho odtahujeme pryč?
Děti kladou otázky: Uděláme si na ně čas? Doprovázíme je tak do školy a do učení nebo na studia? Anebo jsme tak zaneprázdněni prací, zájmy a volnočasovými zaměstnáními, že jejich otázky vůbec nevnímáme, takže vyrůstají bez nás, a následkem toho si odpovědi získají odjinud? – Přinášíme Pána Ježíše do jejich života jako střed?
A zklamání, těžkosti, otázky věřících – jak na ně reagujeme? Máme pro ně nějaké „zavolání“, které je přivede do blízkosti Pána?
„Den tento jest den dobrých novin, a my mlčíme. Budeme-li čekati až do svítání, postihne nás nepravost.“ (2. Královská 7,9)
DHIN 1/12/2015