Ten malý chlapec byl přiveden. Byl na místě, když bylo potřebí; byl připraven. Kéž Bůh dá, abychom byli jako tento chlapec! Jak milé to je, být jako on na scéně, když je potřeba, a moci vidět a slyšet Pána Ježíše. Malý chlapec, který je zde se svými chleby a rybami, je lepší než celý konvoj potravin deset kilometrů odtud. Ten chlapec byl malý, chleby byly jen ječné, nikoli pšeničné, ryby byly malé, a přece když Pán Ježíš řekl: „Dej mi své chleby,“ jak rychle Mu je dal. A ve svaté ruce Pána se chleby a ryby rozmnožily a velké zástupy byly nasyceny a sebráno bylo více, než bylo na začátku. Pamatujme si, že normální způsob Pána Ježíše je působit skrze Svůj lid.
Kéž nám Bůh pomůže, abychom nezmeškali příležitost. Ty i já máme nyní příležitosti, které nikdy nebudeme mít v nebi. V nebi nepůjdeme, abychom promluvili k unavené duši. Tam není žádná unavená duše, ke které bychom mohli mluvit. V nebi nebude žádné protivenství: není tam, kdo by se stavěl proti. Jestliže ztratíme přítomné příležitosti sloužit Pánu Ježíši Kristu, jestliže se Mu neoddáme nyní, ztratíme je provždy. Nezanedbávejme příležitosti! Bůh nám dej milost v našich dnech, abychom byli pokorní a prostí, abychom nečekali na příležitost být velcí nebo udělat něco velkého, ale abychom byli malí a dělali ty malé věci, které jsou před našima rukama, v oddané službě našemu Mistru. Budeme-li věrní, On ve Svou chvíli najde pro nás větší věci, abychom je pro Něho konali. Nahoře Ho budeme zvučně chválit, ale nikdy Mu nebudeme moci sloužit tak, jako když nám jsou dány příležitosti sloužit Mu zde.
F. B. Hole, TLIN 22/9/2010