2. srpen

Ale přistoupivše služebníci jeho, mluvili k němu a řekli: Otče můj, jakkoli velikou věc prorok ten rozkázal by tobě, což bys neměl učiniti toho? Čím tedy více, když řekl: Umej se, a budeš čist. A protož sestoupiv, pohřížil se v Jordáně sedmkrát vedle řeči muže Božího. I učiněno jest tělo jeho jako tělo dítěte malého a očištěn jest.

2. Královská 5,13.14

Náman odjíždí s hněvem od domu proroka Elizea. Jeho služebníci jsou zklamaní. Tak blízko u cíle! A nyní se obrací pryč! Jaká škoda!

Elizeovo poselství bylo tak jasné: „Jdi a umej se sedmkrát v Jordáně, a uzdraveno bude tělo tvé a čist budeš.“ A teď to nechce udělat. Raději se chce nemocný a bídný ve svém malomocenství vrátit domů. S jakou příchylností ho jeho služebníci přemlouvají! A Náman? – Nechává se přemluvit. Přemáhá svůj hněv a svoji pýchu a sestupuje do Jordánu a prožívá očištění od svého malomocenství.

Nechceme se učit od Námanových služebníků? Máme lidi „přemlouvat“, ano, „na místě Kristově prosit: Nechte se smířit s Bohem!“ (2. Korintským 5,20 – přel.). Mnozí řeknou: „Ne, to se nesmí, člověk nemá mluvit do těch zcela osobních věcí druhého.“ Ale takoví lidé by jistě byli ochotni něco podniknout k záchraně, kdyby viděli nějakého člověka v nebezpečí života a mohli mu pomoci. A o to zde jde! O věčný život nebo o věčnou zkázu! Proto bychom měli učinit všechno, abychom lidi přemluvili, aby se s důvěrou uvrhli do záchranné náruče Pána Ježíše.

Proto se nechtějme unavit v tom, abychom volali lidi k Pánu Ježíši, aby vložili své srdce a život do Jeho rukou!

DHIN 12/11/2015