Lukáš 5,10
„Neboj se!“ – Tuto výzvu Pána Ježíše slyšíme v Bibli při různých příležitostech.
Když Petr, přemožen velkým rybolovem, padl ke kolenům Pána Ježíše, vzpřímil ho Pán slovy: „Neboj se!“, a povolal ho za rybáře lidí. Jaký to obrat v Šimonově životě!
Je povzbuzující, jak se Pán ustavičně obrací k duchovním potřebám. U knížete synagogy Jaira připojil ke Svým slovům: „Neboj se!“ rozhodující: „Toliko věř!“ Zármutek se měl proměnit v radost. (Lukáš 8,50)
Svým ustaraným učedníkům poukazuje Pán na havrany a na lilie. A aby posílil jejich víru, povzbuzuje je: „Neboj se, ó maličké stádce.“ (Lukáš 12,32)
Ve Skutcích 18 vidíme Pavla v Korintu, kde před ním leželo těžké pracovní pole. Pán věděl, že Jeho služebník potřebuje povzbuzení, a ve vidění mu řekl: „Neboj se!“ (Skutky 18,9)
Poslední „Neboj se!“ z úst Pána platilo apoštolu Janovi na ostrově Patmos, když viděl Krista v Jeho soudcovské slávě a „padl k nohám jeho jako mrtvý“ (Zjevení 1,17).
Nejsme často v podobné situaci jako Šimon u jezera Genezaretského, jako Jairus, který měl úzkost o život své dcery, jako starostí a neklidem naplnění učedníci, jako Pavel ve velkých těžkostech, anebo jako Jan při spatření Krista v Jeho slávě jako Soudce? Ale v každé situaci smíme slyšet volání Pána: „Neboj se!“
DHIN 7/11/2015