1. červenec

Nebo já… shromáždím všecky národy a jazyky. I přijdou a uzří slávu mou. A položím na ně znamení, a pošli z nich, kteří zachováni budou, k národům… kteříž neslýchali pověsti o mně, aniž vídali slávy mé. I budou zvěstovati slávu mou mezi národy, a přivedou všecky bratry vaše ze všech národů za dar Hospodinu… na horu svatosti mé do Jeruzaléma.      Izaiáš 66,18-20

Bůh je žárlivý vzhledem ke Své slávě. Chce, aby celý svět viděl Jeho slávu. Jeho sláva se ukazuje mnoha způsoby. Stvoření je jejím obdivuhodným svědectvím. Žalm 19 nám říká, že nebesa vyhlašují Boží slávu. Křesťané dnes jsou svědectvím ve světě k chvále slávy Jeho milosti. Vskutku, bohatství Jeho slávy bylo uděleno nám křesťanům, které vyvolal z prostřed Židů a také z prostřed národů.

Ale On přinese slávu Svému jménu také ve spojení se Svým pozemským lidem Izraelem. On je věrný Svému slovu. Žádné z Jeho zaslíbení nezklame. Ačkoli musel dovolit, aby Izrael byl při různých příležitostech vzat do zajetí, nikdy nezrušil Své zaslíbení jejich otcům, že jim dá zemi Palestinu. Svět dělal, a stále dělá, co může, aby zrušil nárok Izraele na tu zem. Ale Bůh bude mít poslední slovo!

Během doby soužení, která bude následovat po přítomné době milosti, si Bůh vzbudí ostatek mezi Svým pozemským lidem, aby zvěstoval Jeho slávu mezi národy. Později budou viditelným způsobem přivedeni zpět ze všech národů do své země. Následně všechno tělo přijde, aby se klanělo před Hospodinem.

Boží sláva bude velmi vážně také zjevena v Jeho soudu nad zlými. „Červ jejich neumře, a oheň jejich neuhasne. I budou v ošklivosti všelikému tělu.“ (Izaiáš 66,24)

E. P. Vedder, Jr., TLIN 31/8/2010