2. Korintským 3,3
Francouzský malíř a grafik Gustav Doré (1832-1883) ilustroval některá významná díla světové literatury, a také Bibli. Na cestě po cizině byl v jednom městě vyzván, aby předložil svůj pas. Protože ho neměl u sebe, musel jít k prověření svých osobních údajů na policejní strážnici. Když řekl, že je kreslíř Gustave Doré z Paříže, úředník odvětil: „To by mohl říci každý. Znám Dorého kresby! Čím se mi můžete vykázat?“
Protože Doré u sebe neměl ani žádné jiné papíry, z nichž by vyplývala jeho totožnost, krátce rozhodnut přistoupil k oknu. Odtud byl nádherný výhled na katedrálu města a Doré ji v několika málo minutách nakreslil na list papíru. Úředník v údivu zvolal: „Tak umí kreslit jen Doré! Velmi výstižně jste se legitimoval.“ Nato mohl Doré pokračovat ve své cestě.
Čím se vykazujeme my věřící jako Boží děti ve světě, který nás nezná? Od světa jsme posuzováni méně podle svých slov, ale spíše podle svých skutků. Mohou lidé kolem nás v našem životě rozeznávat charakterové znaky Krista? Vyznání, které spočívá jen ve slovech nebo ve vnější formě, nemá velkou cenu.
Boží dítě také není hned poznáno podle jména „křesťan“. Proto záleží na tom, abychom své křesťanství prakticky žili. Jen tehdy, když máme Pána Ježíše za vzor a když slova a skutky při nás souhlasí, můžeme být pro Něho svědectvím. Jenom pak jsme „list Kristův“, „který znají a čtou všichni lidé“.
DHIN 3/11/2015